Pouť pro Ramawi - II. část

Ulovení medvěda, pitka v potůčkách a krušná cesta do Albirea. No a z albirea za nějaké drobné s obchodníkem do Athoru, dál po svých. Hledání cesty v červeném lese se před tím neřešilo a to se ukázalo jako možný problém. Silko se alespoň ze začátku moc neorientoval, nakonec Alazar vyzpovídal jednu Intavu a na přechodu měsíční řeky jsme potkali jednoho z elfů, který už nám v další cestě poradil. V podstatě jsme pak bez problémů našli mistra Dangwana (asi nejbližšího výrobce ramawi), Silko se s ním dohodl a měli jsme jít kamsi do lesa, kde podle něj strašně málo zhulené* místo. (*téměř tam nefunguje elfí magie a vnímání lesa, nedá se dorozumět se stromy atd... - z toho důvodu tam elfové nechodí a z toho důvodu je tam les silně neupravený, neřkuli neprůchozí.)

Útržky z deníku

...dorazili jsme na místo, kde les zhoustl a terén se zkrabatil. Snažíme se hledat cestu přibližně stanoveným směrem, i když musíme stejně spíš chodit roklinami a vyhýbat se největším křoviskům. Rozdíl od upraveného Červeného lesa je evidentní, dokonce i trpaslík to postřehne...

...v noci jsme hlídkovali a děly se podivné věci. Když jsme se o tom pak bavili, všichni mluvili o mlze, která vždycky přišla a pak náhle z ničeho nic zmizela. Alazar tvrdí, že to je spíš nějaké blouznění...

...Po tom, co jsme vylezli na trochu míň zakřovenou stráň a uviděli jsme v dálce kouř, jsme se tím směrem vydali. Okraj lesa nebyl vidět, přestože bychom měli být už na hranici červeného lesa a divočiny...

...Přišli jsme do vesnice. Je úplně pustá, nejeví známky toho, že by tu někdo byl. Všude se tu povaluje různě opracované dřevo; Silko tvrdí, že to má být na nějaký masivní oheň. Na okraji jsme našli na menší mýtině obrovskou třístupňovou dřevěnou věž. Prolezli jsme ji a nikdo tam nebyl, jak se dalo čekat. Brána byla otevřená. Na prvním ochozu jsme našli obrovskou kuši a šipky do ní. Byly velké asi jako menší stromky s hroty z opracovaných kamenů. Ostatně vůbec žádné železné zbraně ani nástroje tu nejsou, všechno vypadá dost primitivně. Musíme projít ještě zbytek vesnice, kde jsme nebyli. Ójin si myslí, že obyvatelé jsou někde mimo vesnici, snad na lovu, a chce čekat do noci. Snad se od nich dozvíme na co je ta věž a ta obrovská kuše na podstavci. Míří někam nad les, rozhodně se ale nedá střílet do něj (alespoň pokud by chtěl někdo trefit)...

Artefuckty

Nahoru

Díky za přečtení. Design by Godric.
Neoveská družina | klub KoRH | XHTML Valid | CSS Valid | Vygenerováno za 0.0058 sekund | Pro nejlepší zobrazení použijte Firefox